Vypravěčka příběhů

1. Myslet srdcem. Psychedelická cesta Latinskou Amerikou. 

Před víc jak šesti lety mi bylo diagnostikováno autoimunitní onemocnění lupus. Jeden z hlavních symptomů tohoto onemocnění je oslabující chronická únava. Byla jsem tak nemocná a vyčerpaná, že jen dýchání se zdálo být dřina. V běžném životě jsem s obrovským úsilím působila docela normálně, ale uvnitř jsem trpěla a chtěla jsem umřít. Když se můj stav zhoršil a já odmítla léky (které nemoc zpomalí, ale nevyléčí) nabídnuté lékaři, rozhodla jsem se následovat rady svého srdce. To mi řeklo, abych ukončila dlouholetý vztah a odjela do Latinské Ameriky vyléčit se alternativními metodami. Sama, nemocná a bez domova jsem ztratila vše, abych pak vše, ale jinak, opět získala. Důvěra v mé srdce byla pochodeň, která mi svítila na cestu.

V zimních měsících dvou let jsem cestovala po celé Latinské Americe. Na té vnější cestě jsem si prožila dobrodružství, která mi vrátila chuť do života. Všude jsem cestovala výhradně sama, abych se mohla plně a bez rozptýlení ponořit do světa kolem mně. Cesta mě zanesla do neprodyšných lesů Amazonském pralesa, nekonečných hor And, rozlehlých solných plání Bolivie, pouště Čile (kde jsem narazila na český tým Rallye Dakar a s nimi pokračovala až do cíle ve středním Čile). Dále přes sopečné vršky argentinské Patagonie, tango Buenos Aires, karneval v Riu, měsíční tance v Kostarice, přes celou Střední Ameriku až do hor Jižního Mexika. Opět jsem si uvědomila, že svět není nutně jen o omezeních, ale také plný možností, vášně, lásky a radosti.

 

A pak tu byla ta vnitřní cesta. Na různých místech latinskoamerického kontinentu jsem se účastňovala ceremonií, v nichž mými učiteli byly mocné, posvátné, psychedelické rostliny huachumy (kaktus San Pedro), tabáku, ayahuasky, kakaa a hub mexické lysohlávky. Mé zkušenosti byly velmi intenzivní a celkově má práce s těmito mocnými rostlinami byla, když se na to teď zpětně dívám, práce pokusu a omylu. Není to něco, co bych doporučila úplně všem. Bez obezřetnosti a následování specifických pravidel si člověk může ublížit. Ten, kdo dostal největší lekci (a největší výprask) bylo mé ego. To zkrotlo a uvolnilo prostor pro srdce a jeho hlas.  Posvátná rostlinná medicína mi také dala možnost nahlédnout do skrytého světa mého podvědomí a mnohé pochopit. 66028402_10156994220456634_5775703901755932672_oOtevřel se mi také svět, který nelze vidět v “normálním” stavu vědomí a který je teď už navždy součástí mé reality. To ve mně zakořenilo mnohem hlubší a intimnější vztah k přírodě a Matce Zemi. Uvědomila jsem si, že všechna tato učení jsou o naučení se komunikovat. Komunikovat se světem venku a uvnitř. Komunikace=spojení=láska. Ke konci cesty mi došlo, že vlastně i ona nemoc byla forma komunikace, jímž mé tělo ke mně hovořilo a vyžadovalo pozornost.                            Kniha vyšla 7. června 2019 a je k dostání ve všech
internetových knihkupectví (např.  zde v knihkupectví Kosmas)

2. Má druhá kniha

Tehdy jsem vůbec neměla potuchy, že tato cesta byla víc jak návštěva Latinské Ameriky a fyzické vyléčení. Byla to cesta po medicínském kruhu šamanské iniciace a duchovního probuzení. Každý rok následujících čtyř let se prezentoval aspekty jednoho směru tohoto kruhu. (Medicínský kruh je cyklus života a bytí používaný našimi předky a do dneška šamanskými kulturami jako jsou američtí indiáni. Kruh se rozděluje na čtyři základní části, světové strany, kde každá strana vyjadřuje určité aspekty života a jeho cykly např. sever representuje zimu, předky, přežítí; východ jaro, znovuzrození, nová vize atd.) V každém směru jsem potom tancovala během měsíčního tance. Bez jakékoliv kontroly či chápání, co se mi děje, jsem byla hozena do učení, která mě vedla ke zkoumání sebe sama a každého aspektu mého života hlouběji, než kdykoliv předtím. Měsíční tanec se mi dostal pod kůži a síla úplňku mě provázela na každém kroku. Hlas posvátného ženství mi zněl v uších a mé oči byly oslepené intenzitou světla, které se kolem mě shlukovalo, a od kterého nešlo utéct. Kvůli této mé nové realitě jsem nemohla zapadnout zpátky do společnosti. To vyvrcholilo, když jsem si prožila, co nazývám svou “mentální smrtí”. V této nejtemnější noci své duše se rouška naší zdánlivé reality zvedla a odhalila svět takový, jaký je. Tedy to, že vše včetně času, prostoru a hmoty jsou pouze iluze. V angličtině říkáme, že jsem „ztratila svou mysl“ (I lost my mind), neboli se zbláznila. Anebo se probudila z bláznivého světa? Najít smysl toho všeho a naučit se soucítit s bláznivým světem plný blaznivých lidí, kteří mě měli za blázna, mi trvalo pár let. To vše bylo navíc umocněno silou úplňků, které mě nenechaly pořádně spát tři roky a já se musela naučit fungovat v několika realitách zároveň.

Doufala jsem, že když dotancuji svůj poslední čtvrtý směr, medicínský kruh se uzavře a já budu moci “jít domů”, být opět “normální” a začít nový život. Ale není kam jít, protože cyklus není kruh, ale spirála, která nikdy nekončí. A já tak začala obýhat další kolečko po medicínkém kruhu, které mě navádí do ještě hlubšího učení a léčení. Naučila jsem se být v harmonii s cykly, jak tím medicínským, tak tím mým ženským a měsíčním. Také se zabydlovat na cestě, která se mi stala domovem. Kniha o tom, co to znamená být nejen zdravá silná žena, ale i zdravý probuzený člověk, a která vypráví můj osobní příběh zpestřený humornými historkami ze života v Londýně, vyjde někdy roku 2021.

Můj příběh popsán v těchto knihách má mnoho názvů. Je to příběh o důvěře, hledání lásky, překonání nemocí a dalších omezení, duchovní iniciaci, ženské síle, cyklech, psychospirituální krizi, smrti a znovuzrození. Lásku jsem našla v mnoha různých formách a tím jsem se stala celejší a zdravější. Láska je harmonie. A být v harmonii se sebou také znamená být v harmonii se svým posláním v tomto životě.

thumb_IMG_0779_1024

 

© 2019 Cesta ke světlu. Všechna práva vyhrazena.